AiNews
PR články zdarma

Ti kdo se rozhodnou absolvovat relativně nejméně náročné Severní safari v Rudém moři rozhodně nebudou zklamáni nabídkou firmy Top Dive - cestovní kanceláře specializující se na potápění Egypt , Mexiko, Norsko, Maledivy, Filipiny, Elbu atd. Firma Top Dive provozuje potápěčskou loď Star Jet - jednu z nejkvalitnějších lodí v této Rudém moři. Její výhodou je oproti většině ostatních dřevěných lodí kvalitní ocelová konstrukce zajišťující větší stabilitu především v případě větrného počasí.

Tato trasa je atraktivní především pro příznivce vrakového potápění – nabízí totiž potápění na nejlepších vracích v severní části Rudého moře včetně jednoho z nejkrásnějších vraků světa – Thistlegormu, nejzrádnější útes v této oblasti – Abu Nuhas se 4 vraky ale i nádherné korálové zahrady či kolmé stěny spadající do tisícimetrové hloubky v chráněné oblasti Ras Mohamed.

Kromě vyznavačů vrakového potápění je tato trasa vhodná i méně zkušené potápěče poněvadž, až na výjimky, spadá většina ponorů do kategorie lehčích či max. středně těžkých, přesuny mezi jednotlivými lokalitami nejsou tak dlouhé jako na ostatních trasách a tato oblast je plná velkých ostrovů a útesů, které nabízejí dobré, chráněné kotviště. Samozřejmě ale i zde platí, že člověk musí být neustále ve střehu - nikdy nesmí podceňovat moře a přeceňovat své síly.

Většina lodí vyplouvajících na tuto trasu vyráží z Hurghady, případně Sharm el Sheiku. Výhodou je, že odpadají delší transfery busem z letiště na loď, tak jak je tomu u jižních safari - z letiště se nedočkavý potápěč dostane na loď za 10-15minut.

K vyplutí z přístavu je třeba absolvovat povinou kontrolu pobřežní stráže a pak už můžete zamířit k nejbližšímu reefu na check dive (kontrolní ponor). K němu je ideální při vyplutí z přístavů na jihu Hurghady např. Gotta Abu Ramada – známá pod přezdívkou Akvárium. Ta pramení z nezvykle velké koncentrace ryb na tomto trefu, jedná se bez nadsázky pravděpodobně o nejlépe zarybněný reef v této oblasti. Hned na prvním ponoru máte šanci proplouvat obrovskými hejny chňapalů, malých barrakudek, při troše štěstí najdete i velké murény, na dne klidně ležící rejnoky a ve východní části útesu často i elegantně plachtící sibu skvrnitou. Trochu zrychlit tep pak dokáže i 2m žralok bílý, který je jednou z atrakcí této lokality ale bohužel jen atrakcí umělou, umístěnou zde v rámci kampaně na ochranu těchto nádherných tvorů. Při vyplutí z přístavů v centru Hurghady se zase nabízí jako ideální místo na rozpotápění lokalita El Fanous West – opět mělký reef s bohatými korálovými zahradami na vnější - severní části a častým výskytem hejna 8-12 delfínů, připlouvajících často téměř až na dotek ruky. Při troše štěstí je zde můžete potkat přímo během ponoru pod vodou, když si Vás přijedou zvědavě okouknout a pokud mají dobrou náladu tak si začnou s těmi nemotornými bublajícími obludami i hrát. Setkání s těmito bezelstnými a přátelskými tvory s věčně hravou náladou a šibalským úsměvem patří bezpochyby mezi nejsilnější potápěčské zážitky. Právě až při pohledu do jejich očí si mnoho lidí uvědomí jak blízcí jsou nám tito tvorové a že oni mají to co nám často chybí a co marně hledáme – soudržnost rodiny, přátelství, upřímnost a volnost. Můžeme jim jen závidět jejich relativně bezstarostný život nezatížený každodenní honbou za materiálními statky… 

Po úvodním, vyvažovacím ponoru už můžete vyrazit na sever – na náročnější lokality jako např. Umm Gammar, Shabrur Umgammar se stěnami spadajícími do hloubek pod 50m či na další mělkou korálovou zahradu - Shaab el Erg – zde se většinou první noc nocuje a zároveň je to místo kde další delfíní rodinka opět často připlouvá často až k lodi a během ponoru či při šnorchlování hravě dovádí s potápěči. Vzhledem k tomu, že je tato lokalita už trochu vzdálenější od Hurghády a jezdí sem tudíž méně lodí je šance spatření delfínů ještě větší než na Fanousu.

Vyznavači vrakového potápění, které krásy přírody většinou zas tak neberou a potápění na mělkých reefech s hloubkami kolem 12m je pro ně téměř potupnou záležitostí, si přijdou na své hned druhý den – po tříhodinovém přejezdu na pověstný Abu Nuhas – relativně obyčejný a přitom nejnebezpečnější reef, který se stal osudný mnoha nákladním lodím. Nejstarší z nich - Carnatic - plachetnice doplněná o pohon parním kotlem se zde potopila už r. 1869 při své plavbě do Indie. Část jejího nákladu byla později vyzdvižena - včetně většiny zlata a měděných plátů, které vezla. Podle dobových dokladů nebylo ale stále ještě 8000 liber  zlatých šterlingů nalezeno. Mezi potápěči se tento vrak proslavil spíše další částí svého nákladu – zásilkou vína a sodovky – na dně vraku stále leží spousta střepů ze stovek rozbitých lahví. Proto se mu občas přezdívá Wine  nebo Glass Wreck. Ponor zde je relativně bezpečný i pro méně zkušené potápěče, ze všech prostor se dá bezpečně dostat a max. hloubka 22m je také ideální. Díky hejnům rybek a měkkým korálům, pokrývajícím zbytky ocelového trupu, je tento vrak velkým lákadlem i pro podvodní fotografy.

Skuteční vyznavači vrakového potápění si ale přijdou na své až na dalších, novějších vracích nákladních lodi – na dvě části rozlomené Giannis D, Chrisoule K s nákladem dlaždic či méně navšťevovanou Kimon. Tyto vraky už dosahují úctyhodných rozměrů a nabízejí možnosti rozsáhlého průzkumu jejich vnitřních prostor včetně obrovských strojoven. K nim je už ale více než vhodný předchozí specializovaný výcvik a dostatečné zkušenosti v této oblasti. Vzhledem k relativně malé hloubce s max. cca 30m je pro všechny tyto vraky ideální  použití nitroxu, který výrazně prodlužuje možnosti pobytu na dně a tím i průzkumu vraků.

            Ačkoli za dobrých povětrnostních podmínek je potápění na Abu Nuhas relativně snadnou záležitostí (dobrá viditelnost, hloubky do 30m, mírné proudy, snadná orientace…) stává se potápění zde za větrného počasí často i velmi riskantní záležitostí. Prvním a největším problémem je samotná přeprava na lokalitu a zpět. Vzhledem k tomu, že všechny vraky jsou situovány na SV návětrné straně reefu, je třeba tu počítat i s 2-3m vlnami. Při takových podmínkách je třeba být hodně ve střehu a nenechat se zanést na do příbojových vln na reefu!!

Další bombónek pro příznivce vrakového potápění může následovat hned další den – na řadě je jeden z nejzajímavějších vraků v Rudém moři – pověstný SS Thistlegorm. Jedná se v podstatě o podmořské válečné museum – britskou vojenskou nákladní loď  o délce 126,5m a výtlaku 9000 tun, potopenou 6.října 1941 i s celým jejím nákladem vojenského materiálu při útoku letky čtyř německý Heikelů.  Vrak leží v hloubce 10-29m ve vzpřímené poloze, jen záďová odtržená část leží na levoboku. Kousek od lodi jsou na obou stranách výbuchem odmrštěné 2 části lokomotiv umístěných původně na přímo na palubě, v místě zásahu těsně za kotelnou je rozsypáno velké množství munice, pušky, 3 pěchotní tančíky Universal Carriers MK II, letecké i dělostřelecké granáty a spousta dalšího materiálu.

Na Thistelegormu se běžně dělají min. 2 ponory – při prvním je nejlepší pro zorientování obeplavat kolem dokola celou loď, při druhém je pak možný průzkum tří hlavních nákladových prostor v přední části vraku. Jsou relativně bezpečné i pro běžné sportovní potápěče bez zvláštního vrakového výcviku. Zde se nachází nejzajímavější část nákladu: vojenská nákladní auta  Betford OY, Ford Wot 2, Morris Commercial CS 8, Tilling Stevens TS - 19, na jejich korbách jsou pak naloženy motorky BSA W-M20, Matchless G3L a Norton 16 H, křídla k letadlům,  bedny s puškami Lee Enfield MK III a další výstroj pro pěchotu. I zde je vzhledem k max. hloubce 30m ideální použití nitroxu, který zvlášť prodlouží druhý ponor ve vnitřních prostorách lodi.

Kromě samotného vraku uchvátí většinu potápěčů i hejna velkých ryb pro něž je okolí vraku domovem či lovištěm – tuňáků, kranasů, netopýrníků i velkých barrakud. Nejlepším místem k jejich pozorování je při severních proudech úplná příď lodi, která nabízí opravdu nezapomenutelný výhled připomínající známou scénu z přídě Titaniku. Opravdovou lahůdkou je pak v případě vyjímečně dobrého počasí nocování přímo nad vrakem s možností nočního ponoru. Ten patří k zaručeně k nejfantastičtějším nočním ponorům v Rudém moři - drobné rybky se v noci shluknou do nákladových prostor, celá loď rozkvete tisíci drobných žlutých sasanek a na hlavní palubě můžete narazit na množství ropušnic, rozedranců či krokodýlých ryb nehnutě čekajících na svoji kořist. Hlavně ale máte šanci mít celý vrak jen pro sebe… I přes relativně snadnou orientaci se mohou ponory na Thistlegormu stát díky občas i extrémně silným proudům a množství kotvících lodí poměrně náročnými. Zvlášť při druhém denním ponoru můžete kolem 11-12hod čekat zesílení proudů, které mohou směřovat buď klasicky od severu k jihu ale taky i přesně obráceně.

I skalní vyznavači podmořského kovového šrotu většinou nepohrdnou další den potápěním v mořském parku Ras Mohamed – tato oblast je řazena mezi světové potápěčské lokality a ponory na Jolanda reefu, Shark Observatory a dalších lokalitách Vás v tomto jen ujistí. Vzhledem k velkým hloubkám, proudům a nemožnosti chráněného kotvení může být za horšího počasí potápění zde trochu náročnější, ale bohaté porosty rohovitek, měkkých i tvrdých koralů, častý výskyt želv,  občas i žraloků a velká hejna ryb tahle úskalí bohatě kompenzují. Navíc i vrakaři si zde aspoň symbolicky přijdou na své při prohlídce nákladu lodi Jolanda, který se částečně zachytil na mělčí části reefu a podle něhož se jí často přezdívá Toalet wreck – vezla totiž záchodové mísy, umyvadla a vany...  

Po absolvováni 2 ponorů na útesech můžete koračovat ve vrakovém maratónu – na řadě je opět stará ocelová plachetnice z konce 19 století poháněná parním kotlem – Dunraven. I on leží ideálně potopen v hloubce max. 27m ale na rozdíl od Carnaticu leží otočen kýlem vzhůru. Celým trupem včetně strojovny se dá lehce proplavat a i zde narazíte na nádherná hejna glass fish, netopýrníky, velké napoleony atd. Podle pověstí tato loď převážela mimo jiné i poklad Lawrence z Arábie.

Zbývající trasa safari záleží na náladě skupiny a počasí. I pokud se už nabažíte vraků můžete stejně zajet ještě kousek na sever k ostrovu Small Gubal kde se nabízí možnost nádherných driftových ponorů a jako bonbónek vrak lodi Ulyses - další ocelové parní plachetnice či bezejmenné rybářské lodi, přímo pod kotvištěm lodí. Právě tento vráček a jeho okolí nábízí možnost bezpečných a přitom zajímavých denních i nočních ponorů. Jeho 2 obyvatelky – obrovské murény jsou na potápěče už zvyklé a, i když bych to neměl říkat a oficiálně je to zakázané, je možné si je při troše kuráže a zkušeností pohladit a podrbat což se jim evidentně líbí…

Pro vrakové fajnšmekry se nabízí ještě další bombónek - trochu náročnější ponory na vraku Rosalin Mooler – nákladní lodi potopené 8.října 1941 - jen 2 dny po Thistlegormu, stejnou letkou Heikelů. Na rozdíl od něj sice vezla jen náklad kvalitního černého uhlí pro britské pouštní jednotky ale i přesto se jedná o mimořádně zajímavý vrak.  Celková dálka 108m, výtlak 7700 tun, vzpřímená poloha vraku v hloubce 17-53m a především relativně malá návštěvnost tohoto vraku z něj dělají velké lákadlo především pro technické potápěče.

A pokud by toho šrotu na dně moře bylo pořád ještě málo, není problém přejet na jih do oblasti Safagy a absolvovat ponor na Salem Expresu – místní obdobě Titaniku – trajektu, který se potopil 16.11.1991 při převozu dělníků a poutníků ze Saudské Arabíe do přístavu v Safaze. Vzledem k relativně nedávné době této tragédie i jejím fatálním důsledkům, působí Salem Expres velice emotivně. Každému kdo se zde potápí při pohledu na botu, panenku či zavazadla v nákladových prostorách vyvstane představa obrovské hrůzy, která nastala, když loď těsně nad ránem narazila do útesu a během několika minut se převrátila na bok a klesla nenávratně na dno do hloubky 30m. I záchranné čluny ležící bezmocně vedle lodi svědčí o tom, že většina z poutníků namačkaných v těsných kajutách neměla šanci na záchranu. Proto je tento vrak chápán jako pietní místo a je vhodné se zde dle toho chovat.

Když už ušetříte na severu 1-2dny a vydáte se do oblasti Safagy tak určitě stojí za to nevynechat 2 z místních nejkrásnějších reefů – Panorama reef a Abu Kefan. Oba jsou zvlášť na severním cípu neskutečně bohatě pokryty měkkými i tvrdými korály obývanými velkým množstvím drobných rybek. Ty lákají větší predátory jako barrakudy, kanice, tuňáky či kranase a za nimi se koncem jara a v létě vydávají i žraloci šedí, útesoví a kladivouni. Také zde od jara do podzimu máte šanci spatřit manty či siby běloskvrnné.

Pokud byste ale přeci jen preferovali železo a neměli ho stále dost tak máte možnost se dál potápět na vracích dalších 2vraků trajektů - Poseidonia a Black Line.

Při návratu do Hurghády se naskýtá ještě před přistáním poslední možnost trochu se pokochat železným šrotem na dně – hned naproti hlavního přístavu, odkud vyplouvají trajekty do Sharmu, leží v hloubce 28m na levoboku vrak egyptské vojenské lodi potopené při egyptsko-izraelském konfliktu. Jedná se o minolovku ruské výroby vyzbrojenou několika protiletadlovými kulomety za kterými se můžete nechat od svého buddyho vyfotit. Jejími těstnými prostory je však třeba problouvat zvlášť opatrně nebo se ještě lépe omezit jen na vnější prohlídku. Poté už opravdu nezbývá než dát opět na nějaký čas sbohem moři i jeho obyvatelům a spokojit se aspoň do příštího návratu s množstvím krásných vzpomínek občas více či méně úspěšně zachycených na filmu či podvodních snímcích.

V celkovém součtu se během týdenního safari dá zvládnout kolem 18-22 ponorů na 8-10 vracích což je na tak relatvně malou oblast úctyhodné číslo. Podle námořních archivů britského námořnictva se zde však nachází min. 150 potopených objektů různého stáří – např. 220 m dlouhý tanker, německá ponorka, či vraky s podobným nákladem jaký vezl Thistlegorm. Ty všechny ještě čekají na své objevení a snad aspoň některé z nich zařadíme brzo do nových potápěčských programů naší firmy Top Dive